čtvrtek 15. září 2016

Jaký je dnes den?

                                      zeptal se PÚ"
                                      Je dneska řeklo prasátko.
                                      Můj oblíbený den řekl PÚ.

Když jsem začala šít tyto medvědy tak mi vrtalo hlavou jak je uvedu na svůj blog.Na mysl se mi vkradla skvělá hláška prasátka a medvídka PÚ.
Tihle  medvědi ale nejsou PÚ jsou to medvědi Džu Džu a jsou z Ivančine knihy střihů z Mariny.
Představu o látce jsem měla celkem jasnou - káro,do té doby než nějakým nedopatřením na mne vypadly moje letité kalhoty které taky nedopatřením už několik let neobléknu.Ale jak se říká všechno se děje z nějakého důvodu,zapomenuté kalhoty už nechtěly být k ničemu a tak je z nich skvělý medvěd Džu-Džu
Ušila jsem Džudžany z hecu jen tak , pro radost, a dnes už vím,  že si je nechám a nikomu je nedám.Budou mými společníky až naši  kluci odjedou do školy. Budou mi dělat společnost v proutěném křesle vedle šicího stroje. 
(Není vyloučené, že na ně budu časem i mluvit...)
Mějte se moc hezky, a mějte tak krásný den jako tihle čerstvě narození medvědi... :-)
P.S.
Ještě mě tak  napadá že by medvěd byl krásný ze starých džínových kalhot... :-)
Mějte se moc hezky já se jdu po nějakých podívat

úterý 6. září 2016

Knihy - a nejen ty šicí....

Do mého dokonalého světa patřily vždy i knihy , nemyslím tím jen ty šicí.Pravdou je, že mnoho knih teď nepřečtu z důvodu závislosti na šití.Měla bych to napravit tak alespoň se podělím o  pár knih které mám ve své knihovně a jsou  mými poklady.
Mezi mé milované knihy patří jako první knihy Evžena Bočka -Aristokratky.Když jsem se začetla do prvních stránek byla jsem kvůli hlasitému- řečeno slušně smíchu vykázána ze společných prostor našeho domu.Rozumějte, v televizi dávali tolik oblíbený pořad mých chlapečků Top Gear.
Jako už předloni i letos jsme dostali pozvání od švagrové a přátel do vinného sklepa v Miloticích -Šidleny.









Moje srdíčko zajásalo -(NE -není to další z mých závislostí) jen nutně  musím za kastelánem na zámek. Proč?Evžen Boček je kastelánem na zámku v  Miloticích a potřebuji podepsat knihy přece... :-)
Knihy beru s sebou.
Pobyt ve sklípku  s přáteli jsme si užily při troše vína-NO troše , při skvělém zpěvu a doprovodu  našeho přítele Gusty hrou na harmoniku.Děkuji... :-)


Před odjezdem směrem domů vedly naše kroky na zámek,čím více jsme se blížili tím víc jsem ztrácela odvahu hledat zámeckého pána.


No, nic vzdávám to nebudu  otrava...A ejhle kdo nám to jde naproti?Samotný Pan Boček prosím mohla bych poprosit?začala jsem blekotat,Ano,rajská slova pro mé uši..moc se těším na další knihu která se schovává v šuplíku...
                                          Děkuji Evžene...

P.S. vždy když jsem náhodou v Ikei  jdu si umýt a usušit ruce vybaví se mi sušení nebohé kočky .V ten moment je na mě úžasný pohled a bojím se že můj přihlouplý úsměv někdo pozoruje a zavolá Chocholouška....